Události

Povodeň 1997 v Olomouci

Povodeň, která v červenci roku 1997 zasáhla rozsáhlé oblasti v povodí Moravy, se stala novodobým symbolem ničivé síly přírodních živlů a současně i určitým milníkem, který odstartoval intenzivní diskuzi nad protipovodňovou ochranou a postupnou realizaci velkého množství opatření.

Ničivá katastrofa z července roku 1997 byla vyvolána neobvyklým, souběhem několika mimořádně nepříznivých okolností. Přesto to nebyla ani zdaleka první významná povodeň, která ve 20. století Olomouc zasáhla. Jak se ovšem v červenci 1997 ukázalo, všechna dosavadní opatření včetně navyšování nábřeží řeky Moravy v 80. letech 20. století, byla nedostatečná. Voda zaplavila skoro 12 procent rozlohy okresu Olomouc, zemřelo 5 lidí. Přímo ve městě způsobila velká voda škody v hodnotě skoro 2,5 miliardy korun, vydáno muselo být 191 demoličních výměrů. Všechna tato hrozivá fakta vedla k tomu, že byly prakticky ihned zahájeny odborné diskuze o zdokonalení protipovodňové ochrany a v následujících letech se začalo s postupnou realizací mimořádně rozsáhlých, technicky a finančně náročných protipovodňových opatření. V současnosti za sebou má město Olomouc už několik fází budování ochrany, v nejbližší době bude spuštěna II. B etapa.

Vraťme se ale k základním faktům o povodni roku 1997.

Základní fakta

Povodeň v červenci roku 1997 byla způsobena několika faktory. Byla to především neobvykle dlouho trvající srážková činnost v povodí Moravy (Za období od 4. do 8. července napadlo na Pradědu 454 mm srážek), která několikanásobně překročila průměrné srážkové úhrny, a nízká retenční schopnost krajiny způsobila zrychlený odtok.

Faktory, které zapříčinily katastrofální následky neobvykle velké srážkové činnosti, byly: malá kapacita poldrů, nevhodná úprava vodních toků a bystřin, absence zařízení umožňující řízenou inundaci, nepravidelná a nedostatečná údržba a prohlídky říčního koryta, nedostatečná integrita monitorovacích, informačních a varovných systémů a předpovědní služby. Výsledkem byla jedna z nejhorších přírodních katastrof našeho regionu.

Dne 6. července se začala hladina řeky Moravy výrazně zvedat. V noci ze 6. na 7. července byl vyhlášen III.SPA. Kulminace první povodňové vlny proběhla v Olomouci 9. července v 18 hodin. Výška hladiny byla 647 cm na vodočtu na Nových Sadech, což odpovídalo průtoku cca 676 m3/s. Druhá vlna následovala po dalších poměrně vydatných deštích 17. - 21. července 1997. V tomto období však srážkové úhrny nebyly naštěstí tak extrémní. Dne 22. července v 6 hodin kulminovala hladina Moravy na vodočtu Nové Sady na výšce 444 cm, poté následoval postupný pokles.

Z celkové rozlohy okresu Olomouc 1 450,96km2 bylo zaplaveno 173,09 km2 což je 11,9%, evakuováno bylo téměř 8 000 osob. Celková škoda v Olomouci činila 2 484 milionů, přičemž 1 694 milionů byly škody na nemovitostech. Nejpostiženější lokalita v Olomouci byla podle počtu demolic Černovír, kde bylo vydáno celkem 83 demoličních výměrů, dále Povel s 32 výměry a třetí nejhorší Chomoutov s 24 výměry. Celkem bylo v Olomouci vydáno 191 demoličních výměrů.

Povodeň si v Olomouci naštěstí nevyžádala lidské životy. Totéž se však nedá říci o okrese Olomouc, kde utonulo pět osob.

Povodeň 1997 v Olomouci – den po dni

Neděle 6.7.

Několik dnů nepřetržitých, velmi intenzivních dešťů. Nejvíce jsou postiženy okresy Bruntál, Jeseník, Šumperk a Vsetín. Na pomoc hasičům jsou nasazeni záchranáři ze Záchranné a výcvikové základny Civilní ochrany z Kozlova a další vojáci. Do stavu pohotovosti jsou uvedeny také další Záchranné základny Civilní ochrany v Bučovicích, Kutné Hoře, Jindřichově Hradci a Rakovníku, s úkolem připravit se na pomoc zaplavované Moravě. Nic netušící občané Olomouce jsou zatím pouze plni očekávání a rozhořčeni občas nefungujícím telefonním spojením a výpadky televizního signálu.

Pondělí 7.7.

Na povodí řeky Moravy je vyhlášen 3. stupeň povodňové aktivity, zasedá Komise Povodí Moravy. Pomalu vzniká zmatek v dopravě, průjezd na Ostravu není bezpečný, vyskytují se dopravní zácpy. Také na železnici to v této době není o mnoho lepší, příjezdy vlaků do Olomouce mají zpoždění, vlaky do Přerova nejezdí. Povodňová vlna postupuje do Litovle, Přerova a obec Troubky začíná voda pomalu mazat z mapy. Přesně v 19:00 přebírá v Olomouci řízení záchranných prací Ústřední povodňová komise, pod velením armády.

Uterý 8.7.

Masa vody se valí k Olomouci. Z přilehlé obce Horka nad Moravou a městské části Chomoutov, Černovír a Nové Sady, se stávají Benátky. Před půlnocí je odkloněna veškerá tramvajová doprava na nově vybudovanou trasu přes třídu Kosmonautů, pod mostem na Masarykově třídě zbývá vodě necelého půl metru. Městská povodňová komise vyzývá občany k evakuaci. Většina lidí si nedovede představit co bude následovat.

Středa 9.7.

Přibližně půl druhé hodiny po půlnoci je přerušena dodávka elektrického proudu - Morava opustila své koryto i v centru města. Pro většinu občanů Olomouce bylo překvapení po dnešním probuzení obrovské. Mlýnský potok od Moravy nelze rozeznat, město je rozděleno na dvě samostatné části. Nejnutnější přesun lidí mezi nimi zajišťují příslušníci Civilní ochrany, armády a hasiči se svou technikou.
Pod vodou se ocitají také fotbalový, zimní a plavecký stadion.
Povodňový šštáb je evakuován ze Žižkových kasáren do Domu armády, a posléze na Neředínské letiště. Téměř celé město je bez proudu, z telefonů fungují pouze mobilní operátoři, Olomouc je odříznuta ze všech stran, mimo Prostějova.

Čtvrtek 10.7.

Město je stále bez elektrického proudu, někde jsou lidé bez pitné vody a plynu. Obchody jsou ažž na výjimky uzavřeny. Na pultech, v humanitárních centrech, jsou k dostání základní potřeby, potraviny, voda. Odříznutí spoluobčané získávají informaci z rádia od provizorně fungujícího Českého rozhlasu Olomouc, záchranářů rozvážejících na lodích pontonech humanitární pomoc a od spoluobčanů roznášejících fámy, jako - Únik velkého množství velmi nebezpečných chemikálií z Farmaku!!!, nebo Nutnost odstřelu mostu u Bristolu!!!.
Charita vydává první číslo Povodňového zpravodaje, městu přicházejí nabídky na materiální i finanční pomoc humanitárního charakteru z oblasti celé republiky, kde neměli povodně.
Voda začíná pomalu ustupovat, aby mohlo být odkryto šílené dílo zkázy, jaké Olomouc dosud nezažila.

Pátek 11.7.

Voda stále ustupuje a to nejhorší snad majíjiž občané Olomouce za sebou. Ačkoli zůstávají zaplaveny městské části Černovír, Lazce a Nové Sady, jejich obyvatelé začínají s likvidací škod, které živel napáchal. Mosty přes Moravu u Bristolu a na Masarykově třídě jsou opět průchozí i průjezdné, dopravnímu podniku se podařilo zčásti obnovit městskou hromadnou dopravu.

Sobota 12.7.

Voda postupně sama pomalu odtéká, nebo je odčerpávána ze stále zatopených čtvrtí Černovír, Lazce a Nové Sady. Jako největší problém se jeví riziko epidemického výskytu infekčních onemocnění. Voda sebou brala všechno, mrtvá zvířata, splašky z vyplavené kanalizace. Velká hejna komárů a mnoho dalších nepříjemností jako infekční žloutenka, salmonelóza a kožní onemocnění sužují občany. Zajištění náhradního ubytování pro spoluobčany, kteří se nemají kam vrátit, není při současné bytové situaci také jednoduchá záležitost.
Pomocnou ruku nabízejí obce, které povodně sledovaly pouze v televizi.

Neděle 13.7.

Život města Olomouce se pomalu vrací do vyjetých kolejí, začínají fungovat telefony, někomu teče teplá voda a městská doprava jezdí téměř podle platných jízdních řádů. Lidé postupně likvidují škody, při odstraňování následků neštěstí jsou zapojeny stovky záchranářů CO, hasičů a příslušníků armády.

Protipovodňová opatření a události v minulých letech