Co vás zajímá a co jste nevěděli o protipovodňových opatřeních
Jak je to se zelení při budování protipovodňové ochrany? Bude vypadat podobně čtvrtá etapa jako nyní zahájená II. B etapa? Nedá se ochrana před velkou vodou řešit jinak? Množství dotazů vyvolávají jednotlivé etapy protipovodňových opatření Olomouc. Na ty nejčastější z nich odpovídá RNDr. Petr Loyka, vedoucí odboru životního prostředí Magistrátu města Olomouce.
Jsou protipovodňová opatření budovaná v Olomouci jedinou možností, nebo se nic nezrealizovalo, aby k nám ta voda nedotekla, nevytěžilo se do hloubky koryto Moravy a nyní se jako v případě II. B etapy kácí, bourá a staví přímo ve městě?
Zkapacitnění koryta, rozdělené do jednotlivých etap, je jedinou možnou cestou, protipovodňová ochrana Olomouce bude tvořit jeden funkční celek. Kácení odpovídá řešení stavby II. B etapy, tedy i nábřeží, včetně mostů Masarykova, Komenského, souvisejících investic města a inženýrských sítí. Nikdo nevymyslí a nevybuduje výše po toku nad městem retenční prostor, který by nám zaručil protipovodňovou ochranu města. Těžit Moravu do hloubky a myslet si, že se dostaneme na úroveň jednotlivých etap chránících Olomouc před záplavami, při kterých může korytem protékat až 650 kubíků vody za vteřinu, je nesmysl. Vždyť se bavíme asi o 380leté povodni, stoletá povodeň odpovídá v Olomouci průtoku kolem 551 kubíků za vteřinu. Vytěžená, zahloubená řeka narušuje břehy, ničí mosty, poškozuje navazující krajinu, může snížit hladiny podzemních vod, způsobit vysychání studní. O zásahu do jejího oživení a o dalším vysychání krajiny snad ani není nutné hovořit. Olomouci pomáhají retenční schopnosti lužních lesů na území Litovelského Pomoraví, lužní les zadrží vodu. Absolutní protipovodňová ochrana neexistuje, stejně tak protipovodňovou ochranu Olomouce za nás nikdo nevyřeší mimo Olomouc. Nacházíme se v klimatickém období, vyznačujícím se střídáním extrémů, tedy různých typů povodní a přetrvávajícího sucha. Problémem celé republiky je, že chybí opatření, která by zadržela vodu v krajině, což by řešilo povodně i sucho.
Kolik stromů bylo povoleno letos vykácet a jak dlouho víte, že II. B etapa protipovodňovek bude takovým zásahem?
Protipovodňová ochrana Olomouce začala „Technicko - ekonomickou studii zvýšení kapacity koryta řeky Moravy v Olomouci“. Za velmi důležitou a nadčasovou považuji „Studií urbanistického a ekologického začlenění koryta řeky Moravy do struktury města Olomouce“. Jde o období 1999 – 2002. Od roku 2002 víme, že tato etapa bude nejnáročnější, nejsložitější a vyžádá si zásah do zeleně.
Odbor životního prostředí povolil kácení 55 ks dřevin a 8 skupin keřů. Náhradní výsadba bude zahrnovat 68 stromů a 315 m² keřové plochy. Je pečlivě zpracována v projektu „Ozelenění ulic Nábřeží a Blahoslavova“ firmy ZAHRADA OLOMOUC s.r.o. Kácení bylo povoleno pouze v měsících září a říjen, a to s ohledem na ochranu netopýrů i volně žijícího ptactva. Kácení byl přítomen biologický dozor, který dohlížel, aby práce proběhly přesně podle rozhodnutí orgánů ochrany přírody. Z důvodu výskytu zvláště chráněných druhů živočichů byly stanoveny přísné podmínky i „načasování“. Jako kompenzační opatření k ochraně hmyzu byla vytvořena tzv. broukoviště. Investor, státní podnik Povodí Moravy zajistí transfer alespoň 15 kmenů pokácených stromů s dutinami a dalších 15 kmenů na zvolené lokality. Lokality vhodné pro uložení kmenů a vývoj hmyzu vázaného na postupně odumírající dřevo byly vybrány ve spolupráci města, Hnutí Duha Olomouc a dalších odborníků v Černovírském lese s pomocí Lesů města Olomouce, a.s.
II. B etapa je technické řešení zkapacitnění koryta řeky ve městě, kácí se stromy, ke kterým měli lidé po desetiletí vztah, a betonuje se. Lze tedy očekávat, že se takto bude v Olomouci pokračovat?
II. B etapa je v sevřeném místě se dvěma mosty, kde nelze postupovat jinak. Každá etapa protipovodňových opatření v Olomouci je připravována v souladu s veřejným zájmem ochrany přírody a vodních ekosystémů, za to ručím. Něco naprosto odlišného od složitého prostoru II. B etapy je připravovaná IV. etapa na jihu města, která obsahuje revitalizaci Mrtvého ramene i vytvoření nových vodních ploch. Na levém břehu navazuje na krajinný prvek Holický les. Jak je patrné ze snímku IV. Etapy, v této části města máme možnost zapojit další kus řeky a krajiny kolem ní do jeho organismu. Aktuálně se snažíme na pravém břehu pod železničním mostem připravit i novou zónu pro volný pohyb psů, zkapacitnění koryta a ochranný val nejsou překážkou. A už teď sílí protichůdné reakce. Po realizaci protipovodňových opatření od mostu Velkomoravská po most u Povodí Moravy vznikl za veřejné peníze pěkný prostor a začala velmi ostrá diskuse. „Nepejskaři“ požadují zrušení volného pohybu psů, čistou a bezpečnou plochu s přístupem k řece, bez pobíhajících psů. Pejskaři si naopak pochvalují, že mohou venčit psa na volno blízko sídliště a odmítají jakoukoliv diskusi o jejím zmenšení či zrušení, vítají možnost jejího prodloužení na pravém břehu směrem k čističce. Najít shodu bude velký problém. Pravý i levý břeh je nedílnou součástí koncepčního řešení území IV. etapy, která má mimo protipovodňové, ekologické a krajinářské funkce také výrazný rekreační potenciál. To, že je od roku 2007 především zmiňováno řešení levého břehu s vazbou na Holický les, neznamená, že pravý břeh někdo vymýšlel až dodatečně. Důležitá je návaznost na opatření výše po toku. Zde je navrženo obtokové rameno a je počítáno s odlehčením řeky před železničním mostem u areálu Povodí do ramene, průlehu a s vybudováním nového inundačního mostu v železničním náspu. V žádné fázi přípravy etapy jsme nemluvili o bourání železničního mostu a stavbě mostu nového, vyššího. Jedinou provedenou změnou v záměru je, že místo jedné nové vodní plochy budou na levém břehu vodní plochy dvě. Vytvoříme pěkné místo, kde bude stát za to jít k řece. Původní zahrádkářská osada zanikne, což je pro lidi, kteří si ke své zahrádce vybudovali vztah, velmi těžké, ale není jiná možnost, pravý břeh vynechat nemůžeme. Přípravu nové zahrádkářské osady nedaleko na novém vhodném místě považuji za součást akce. Je stejně důležitá, jako všechno, co jsme do této etapy vložili, a to včetně navazujícího Holického lesa. Etapu II. A výše po toku lidé přijali jako vyhledávaný a oblíbený veřejný prostor a nám se musí podařit obdobně uspět i s navazující IV etapou.
Levý břeh Morava v místech plánované IV. etapy protivodňových opatření.
Levý břeh Morava v místech plánované IV. etapy protivodňových opatření.
Co v Moravě v Olomouci vlastně žije a přežije to vůbec protipovodňové úpravy?
Za uplynulých dvacet let se nám podařilo v říčním systému Moravy v Olomouci včetně přítoků prokázat celkem 22 druhů ryb. Pokud je potřeba ryby, škeble a raky před budováním protipovodňových opatření přestěhovat, aby jim stavební práce neublížily, je nutné zvolit vhodnou metodu. Ryby odlovíme metodu „elektrolovu“ ve spolupráci s rybáři. Není třeba se názvu metody bát, rybolovné elektrické agregáty jsou pro rybářské hospodaření nezbytnými prostředky, rybu omráčí, ale neublíží jí. Jak jsem již mnohokrát řekl, tuto metodu využívá i mnoho výzkumných týmů, vědeckých institucí a škol a nelze ji opravdu nahradit žádnou jinou metodou. Odlovené ryby se rychle vzpamatují a putují do nového domova. Škeble jsou vyhledávány vizuálně, ruční sběr a převoz v přepravních bednách na náhradní lokalitu nebývá problematický. Škeble nikam neutečou a pěkně čekají, až je sebereme a odvezeme do bezpečí. S raky je ale větší problém. Ti se jen tak nedají a nejsou rozhodně pomalí. Jedinou účinnou a efektivní metodou je odchyt do ruky při minimálním průtoku vody v korytě. Pokud bude potřeba raky říční stěhovat, tak je převezeme do nejbližšího stavbou neovlivněného navazujícího úseku Moravy.