K aktuálním výsledkům biologických posouzení budoucí III. etapy PPO
Pokud chceme z přírodního hlediska řešit třetí etapu co nejlépe, musíme mít již nyní informace od odborníků o oživení toku. Protože v Moravě žije řada druhů ryb, tak jsme se obrátili na Ústav biologie obratlovců Akademie věd ČR, v.v.i. a jeho Oddělení ekologie ryb. Při ichtyologickém průzkumu bylo zaznamenáno celkem patnáct druhů ryb.
Ve zkoumaném vzorku se vyskytovaly typické říční druhy ryb, jako jsou jelec tloušť, jelec proudník, parma obecná, ostroretka stěhovavá a podoustev říční. Z menších druhů ryb byli zastoupeni hrouzek obecný, mřenka mramorovaná a zvláště chráněná ouklejka pruhovaná. Po raku říčním je to již druhý zvláště chráněný živočich, o jehož výskytu máme informace. Nesmíme zapomínat i na škeble říční, které sice nejsou zvláště chráněné, ale s jejich výskytem musíme počítat.
U mnoha druhů ryb byla potvrzena přirozená reprodukce. Z hlediska podmínek pro život ryb odborníci doporučují zachování různorodosti hloubek, rychlostí proudu a substrátu. Jedná se totiž o zásadní podmínku pro udržení bohatého rybího společenstva. Zvláště mělké štěrkové partie toku je třeba zachovat pro podporu přirozené reprodukce a odrůstání raných stádií, především původních proudomilných druhů ryb. Z již provedených úprav v rámci II. A etapy v úseku pod silničním mostem ulice Velkomoravské po závod Povodí Moravy, s.p., je možné využít některé revitalizační prvky. Především rozšiřování a zužování koryta vytváří vhodné úseky s různou hloubkou a rychlostí proudu, čímž zvyšuje variabilitu toku a tím podporuje větší pestrost rybích druhů. Vytváření ostrovů má smysl pouze tehdy, pokud se tím zvýší heterogenita toku (rychlost, hloubka). Umělé úkryty ve formě zakotvených kmenů nemají v tomto úseku význam, neboť je přítomno mnoho přírodních úkrytů ve formě podemletých břehů, kořenů, padlých stromů či kamenného záhozu výše proti proudu nad dotčeným úsekem. Případnému umístění umělých úkrytů pro ryby se také nebráníme, ale budeme je konzultovat s odborníky již při zpracování dokumentace.
Oživení toku nelze omezit pouze na ryby. Významní pro život řeky jsou i drobní živočichové dna, kterým říkáme makrozoobentos. Jsou také významnými indikátory stavu prostředí v řece, proto jsme se s žádostí o posouzení obrátili také na odborníky z naší Přírodovědecké fakulty v Olomouci. Ti zaznamenali celkem 3648 jedinců makrozoobentosu 53 různých druhů. Mezi zjištěnými druhy zoobentosu jsou jak zástupci permanentní fauny (ploštěnky, kroužkovci, měkkýši a korýši), tak i zástupci všech významných řádů vodního hmyzu, tedy fauny, která je na vodní prostředí vázaná po dobu svého larválního vývoje. Hydrobiologové preferují pestrost prostředí, vertikálně (hloubkově) strukturované koryto, vytvoření ostrova (náplavu) v řečišti, ponechání možnosti periodického zaplavování části sedimentů, diverzifikace proudových podmínek a vytvoření podmínek pro rozvoj vodních rostlin. Dále navrhují vybudování alternativního (dřevěného) břehového opevnění, které poskytne úkrytové možnosti nejen rybám, ale i bezobratlým. Dá se říci, že se všichni shodujeme na přírodní variantě umožňující co nejtěsnější kontakt Olomoučanů s řekou.
III. etapa řeší část řeky, kde na rozdíl od úseku mezi mosty Komenského a Masarykova můžeme znovu tvořit novou podobu řeky ve městě, přemýšlet o životě v ní i o rekreačním využití. Sledování společenstva ryb a hydrobiologického posouzení není jediným biologickým posouzením. Na sledování netopýrů jsme také nezapomněli a zahrneme jej do probíhajícího projektu mapování netopýrů na území města.
Pokud jde o vlastní stavbu, nelze vyloučit, že vedle netopýrů budeme muset z prostoru staveniště tentokrát odstěhovat i ryby, raky nebo škeble. Užijeme si i s bobry. Chceme-li být úspěšní, musíme tomuto kousku řeky ve městě porozumět a pochopit, jak se bude chovat za povodně a naopak za nízkých vodních stavů v období sucha. Cílem je stabilní vodní prostředí a zapojení dalšího kusu řeky do organismu města.